> Urážky na naši osobu nelítostně mažeme!
> Nehlasujeme, nekoukáme na vaše blogy (psát reklamy je zbytečný)
> Rády spřátelíme, ale jen s blogy KTERÉ NEJSOU o : Hannah Montana, Jonas Brothers a podobně..

Strach

17. srpna 2010 v 14:08 | Tisara |  Naše depresivní kecy
Téma tohoto týdne mě zaujalo a jelikož se nám báječně hodí k blogu tak jsem si říkala, že se donutim něco o tom napsat.
Takže pro začátek chci, abyste si všichni uvědomili jednu věc, a to, že já osobně rozděluju strach na tři skupiny.


ZAPRVÉ: Strach pro zábavu.
Tenhle typ strachu je ten, který vyhledáváme tak, že se díváme na horory, chodíme do strašidelných domů, nebo se vzájemně u táboráku děsíme strašidelnými historkami, kde se to jen hemží duchy, oživlými mrtvolami nebo upíry či vlkodlaky. Otázka je: Proč se vlastně necháme strašit? Kvůli tomu, že nás to baví? Protože se před ostatními chceme instinktivně chovat jako hrdinové? Podle mě by odpověď mohla znít tak, že každý z nás, ač si to zjevně nechce připustit, v koutku duše tak nějak touží po tom, aby příšery z filmů a příběhů skutečně byly. A proč? Protože by to znamenalo, že lidé nejsou opravdu to nejhorší co mohla Země zplodit. Asi se vám tohle vysvětlení nebude líbit, ale já se nebudu obtěžovat s tím, vás přesvědčovat, abyste tomu věřili.

ZADRUHÉ: Strach z neznáma.
Dalo by se také říct strach z nepoznaného. Tento typ má tu nevýhodu, že si člověk může často představovat mnohem horší věci než je skutečnost. Může se naprosto zbytečně stresovat z maličkostí nebo propadnout histerii kvůli hloupostem, u kterých neznáme celou pravdu nebo jejich okolnosti. Mnoho lidí má strach z budoucnosti. Neustále se dohadují o konci světa a představují si, jak všechno na Zemi zemře hroznou a bolestivou smrtí až jednoho dne na Zem dopadne meteorit, nebo se po všech kontinentech rošíří pandemie nějaké neznámé nemoci. Lidé mají v myslích asi nějak zakódované, že je lepší se radši předem strachovat, než později litovat. U mnoha případů to však není pravda. Copak se vám nikdy nestalo, že jste se například báli výsledku testu, který nakonec dopadl dobře? Nebo že jste si mysleli, že vás vyhodí z práce kvůli pitomosti, kterou jste provedli? Každý z nás ten pocit jistě zná a musí si přiznat, že se nejedná o nic příjemného. Já nechci, aby se teď zničehonic všichni přestali obávat o své blízké, ale měli by se někdy nad svým chováním aspoň zamyslet. Osobně si myslím, že tento strach je nejhorší, protože nevíme co nás čeká a i kdyby všem ostatním bylo jasné, že z toho nevyvázneme, stále budeme věřit, že se zachráníme neboť nebudeme vědět co nás čeká.

ZATŘETÍ: Strach z něčeho o čem víme.
To je strach, u kterého víme čím je způsoben. U tohoto typu strachu si nemusíme lámat hlavu co se stane, protože to VÍME. Třeba když ležíte na zemi s rozsápanou nohou a nad vámi se tyčí vzteklý medvěd. Asi jen opravdu malá část lidí by v tu chvíli uvažovala, jestli medvěd nejdřív rozsápe jejich břicho nebo obličej. Tady v tom případě se sami neděsíme, protože jsme v tak bezvýchodné a děsivé situaci, že už víc vyděšení opravdu ani nebudeme. Můžeme se bát když vidíme, že se na nás řítí kamion, ale nebudeme uvažovat, jestli má modrou nebo červenou barvu. Můžeme zahlédnout, že na nás někdo vystřelil, ale nebudeme uvažovat, jestli střílí pravou nebo levou rukou. V takové situaci bezprostředního ohrožení jsme tak naplněni děsem, že nám v mozku a tudíž v mysli nezbývá místo na racionální uvažování. V takovou chvíli se spíše pomalu smiřujeme se skutečností.

Mnoho lidí by zjevně řeklo, že moje rozdělění strachu je špatné. Mohli by vypočítat klidně padesát dalších druhů, ale já jsem to vzala opravdu tak, jak si myslím, že je to nejlepší. Vím, že moje pojetí tématu týdne asi nebude zrovna to, co by většina lidí očekávala, ale já nepíšu to, co by se dalo očekávat. Chci být originální. A víte proč? Protože mám STRACH, že jednoho dne upadnu do rutiny, splynu s davem a kdybych náhodou předčasně zemřela, tak si na mě nikdo ani nevzpomene.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama